Sekunda se ve středu 14. května vydala na cestu do Prahy. Cílem zde bylo interaktivní muzeum W. A. Mozarta na Malostranském náměstí. Po přivítání na sekundány čekala skupinová práce, po jejímž splnění se skupinky mohly rozutéct po muzeu a začít tak plnit úkoly.
Naši studenti si mohli vyzkoušet, jak náročné bylo zabavit císařskou rodinu , kterou museli neustále bavit svým tancem, a ještě se u toho natočit, aby získali potřebné body. Někteří si mohli vyzkoušet hru na klavichord nebo roztočit válce s hudebními nástroji, které pak dohromady hrály jednu z Mozartových melodií.
Zábavným a milým zpestřením byla i možnost vytvořit si vlastního “klasicistního” avatara z vlastní fotky – musím říci, že někdy byla podoba skoro identická.
Na závěr jsme se dostali do místnosti, která naháněla skoro všem strach . Ještě aby ne, když v ní orchestr složený z duchů a strašidel hrál Requiem – poslední Mozartovu skladbu.
V poslední části našeho programu hrála hlavní roli kontrola našich odpovědí a následné vyhlášení vítězů. Tedy těch, kteří jako první přišli na tajenku, která zněla “Mí Pražané mi rozumí”. To je údajně věta, kterou měl Mozart pronést při svém pobytu v Praze, kterou měl tak moc rád.
Závěrem mohu jen říci, že nyní snad i “moji sekundáni rozumí” klasicistní tvorbě a naučili se něco nového o životě a díle tohoto hudebního génia.
Lukáš Lázňovský a sekunda